Náš web také používá cookies. Setrváním na stránkách souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies si můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

Bylinky vs. věda 2) ….. něco historie

21.11.2016

Léčivé byliny ppoužívá lidstvo od nepaměti bez ohledu na kontinet či civilizaci.

Jeden z prvních čínských herbářů – Classic of Materia Medica Šen Nonga, datován do 1. až 2. století n. l., obsahuje na 365 léčivých prostředků. Jednoznačně převažují rostliny, ale nechybí ani některé výtažky z minerálů nebo zvířat. Řecký lékař Dioscorides v 1. století n.l. popisuje cca 400 rostlin, zatímco v dnešní době je známo až neuvěřitelné množství bylin s léčivými účinky. Např. jen čínská Materia Medica jich obsahuje na 5800 , indická cca 2500 a nejméně na 800 rostlin je běžně sbíráno pro léčivé účinky v tropické Africe. Ve střední Evropě je podrobně popsáno cca na 300 rostlin pro současnou lékařskou praxi ( tedy oficiálně uznané) s tím, že další až tisíce rostlin jsou známy a užívány, po většinou, pouze léčiteli ze všech koutů světa. Existuje obecná úvaha, že stačí podrobná znalost cca 150 až 200  léčivých rostlin k pokrytí léčby většiny lidských onemocnění.

Krom ortodoxních drog jako je např. Náprstník červený (sloužil jako zdroj digoxinu a digitoxinu, toxických látek, které se užívají k léčbě srdečních obtíží dodnes), přes běžně známé a užívané léčivky např. heřmánek, máta apod., má léčivé účinky i většina rostlin používaných k obživě. Znalostí jejich účinků, můžeme tedy ovlivňovat své zdraví, tou nejpřirozenější cestou, správnou stravou .

I když terapeutické účinky mnoha rostlin nebyly vědecky prokázány, neznamená to, že nefungují, většina tradičních užití pochází z letité praxe, kdy léčitelé, šamani i středověcí lékaři, odpozorovali a následně, pokusy na dalších nemocných, potvrdili léčebné účinky. Tyto pak předávali svým následovníkům, či později poznamenávali pro budoucí generace. V dnešní době stále pokračují výzkumy, které se snaží odhalit nejen účinné látky, ale i mechanismus jakým tyto látky resp. kombinace působí a vyvinout další nové přípravky na léčbu nemocí „nové“ doby. S ohledem na výše uvedené počty léčivých rostlin na  celém světě, je zřejmé, že jejich vědecké prozkoumání, bude trvat celé generace a je tedy otázka , jestli se chceme vzdát pomoci osvědčených tradičních bylin ( tak jak nás směřuje EU svými nařízeními), protože za našeho života k vědeckému potvrzení většiny účinků jistě nedojde, nebo zda, s respektem k přírodě a naslouchání potřebám svého těla i duše, pokračovat v historické tradici používání léčivých rostlin.

Tradiční péče o zdraví se zabývá stejnou měrou prevencí chorob, jako jejich léčením a odpovědnost za uzdravení  klade stejnou měrou na pacienta jako na lékaře. Lhostejno zda řecký lékař Hippokrates, zakladatelé Ajurvédy, či tradiční čínská medicína, všechny tyto zdroje se shodují na potřebě čerstvého vzduchu, osobní hygieny, pohybu a střídmosti v jídle. Za dnešní dobu k tomu můžeme přidat ještě potřebu eliminace stresu ať meditací či relaxací, hlavní je nenechat se pohltit (a vnitřně „sežrat“) negativními emocemi a tlakem na výkon a výsledek.

Užívání jednoduchých rostlinných přípravků, nás může navést na cestu zodpovědnosti za své zdraví, kdy místo odstraňování následků (příznaků nemoci), můžeme při správném naladění na potřeby vlastního těla, rozpoznat rozvíjející se počátky nemoci a začít včas léčit příčiny, případně posílit organismus k vlastní ochraně a obnovit základní energetickou rovnováhu jak tělesnou, emociální, tak i duševní.

YjA4NGRk