Není stres jako stres. Je stres pozitivní a nutný, ten který nás již od pradávna udržuje v bdělosti, když je třeba, krátkodobě vyplavené stresové hormony tiší bolest, dodávají energii a pomáhají se vyrovnat se se změnami v okolním prostředí. Přínosný může být, ale jen ten stres, který netrvá dlouho a neopakuje se příliš často. V dnešní době jsme vystaveni vysokému tlaku na výkon, okolní svět se rychle mění, co je jasné dnes, je již zítra jinak a to vše působí negativně na psychiku, stresové hormony se vyplavují prakticky nepřetržitě a z akutního stresu se stává stres chronický, který neváhám nazvat tichým zabijákem.
Co se děje v našem těle při stresu (zjednodušeně) :
Bezprostředně po stresové události neutrony aktivují osu hypotalamus (podvěsek mozkový) – hypofýza – nadledvinky a sympatoadrenální systém, který vyloučí tzv. hormony stresové reakce. Pro eliminaci začne tělo spotřebovávat více energie a následně živin měněných na energii. Pokud stres trvá dlouho, energetické zásoby těla se vyčerpávají včetně zásob živin a dostavuje se v první fázi únava a následně může dojít i k závažným zdravotním potížím.
Stresory vyvolávají tzv. Alarmovou reakci: zvýší se koncentrace, činnost srdce, zrychlí se průtok krve, dýchání a následně spotřeba kyslíku, stoupne hladina cukru v krvi. Zpomalí se činnost trávicí soustavy a do krve se vylučují hormony adrenalin a noradrenalin. Při silných stresových reakcích klesá u mužů produkce spermií a přestávají růst vlasy, u žen klesá produkce pohlavních hormonů a zvyšuje se ukládání tuku.
Základní stresové hormony :
Kortizol alias Hydrokortizon: Hlavní stresový hormon je vylučován kůrou nadledvin bez ohledu na to, zda se jedná o stres psychický nebo fyzický (např. zranění). Způsobuje odbourání svalových proteinů a jejich přeměnu na aminokyseliny, které jsou v játrech použity k syntéze glukózy. Ta zvyšuje hladinu cukru v krvi a poskytuje cennou energii mozku na úkor ostatních tkání. Kortizol je dále zodpovědný za regulaci krevního tlaku a kardiovaskulárního systému a podporuje imunitní systém v reakci na infekce a záněty. Příliš mnoho kortizolu potlačuje imunitní funkce. Zvýšená hladina se projevuje: úzkostnými stavy, vysokým krevním tlakem, nerovnováhou pohlavních hormonů, obezitou, osteoporózou, inzulinovou rezistencí a nespavostí. Dobrá není ani nízká hladina, mezi její symptomy patří deprese, chronický únavový syndrom, nízký tlak, nespavost, chronická bolest ve svalech a měkkých tkáních kolem kloubů, předmenstruační syndrom a neplodnost u žen, impotenci u mužů.
Adrenalin alias Epinefrin: Běžně se vyskytuje v těle v nepatrném množství. V reakci na stresový podnět, je vylučován kůrou nadledvin. Stimuluje srdeční činnost, podporuje přísun krve do mozku a svalů, zužuje krevní vlásečnice, zvyšuje krevní tlak, uvolňuje cukr uložený v játrech. Je zodpovědný za uvolnění svalů neovládaných vůlí a naopak za nepětí v jiných svalových skupinách.
Noradrenalin alias Norpinefrin: Chemicky je příbuzný adrenalinu. Pomáhá normálnímu krevnímu oběhu a zvyšuje krevní tlak. Je zodpovědný za přenos nervových impulsů.
Tyreotropní hormon: Je vylučován hypofýzou a je zodpovědný za stimulaci štítné žlázy k produkci hormonů trijodtyreninu a tyroxinu ovlivňujících látkovou výměnu
Adaptogeny modulují a regulují využití kortizolu a tím pomáhají udržet zdravou stresovou reakci organismu a eliminovat negativní dopady nadměrné produkce kortizolu.
