S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko “OK” souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde

Imunita a stres

25.11.2016

Imunita a stres

Stres, zvláště ten dlouhodobý, negativně ovlivňuje i imunitní systém. Chcete-li posílit imunitu, zkuste se zamyslet i nad tím, co Vás nejvíce stresuje.

Imunitní systém zahrnuje síť specializovaných buněk, tkání a orgánů, jež chrání tělo před patogeny, jako jsou bakterie, viry, plísně či nádory. Patří sem např. lymfatické uzliny a cévy, kostní dřeň, slezina a brzlík. Normální fungování imunitního systému je životně důležité. Když napadnou tělo patogeny, normální imunitní systém reaguje zánětem, který spočívá ve zvýšení přísunu krve do oblasti infekce a předává pokyn bílým krvinkám ke zničení agresora.

Lymfocyty (bílé krvinky) se tvoří v lymfatických uzlinách, slezině, brzlíku a kostní dřeni.

B-lymfocyty zrají v kostní dřeni, zatímco T-lymfocyty zrají v brzlíku. Lymfocyty reagují na antigeny (škodliviny produkované patogeny) a uvolňují protilátky (proteiny), které se na ně váží a zamezují jim v poškozování těla.

Chronický stres potlačuje schopnosti imunitního systému. Na akutní stres reaguje neuroendokrinní soustava okamžitě, zatímco imunitní systém reaguje v horizontu hodin, proto, se tělo většinou dokáže s akutním stresem vyrovnat (vybalancovat hladinu hormonů) v krátkém čase a tak nedochází k nepříznivému ovlivňování imunitního systému. Naopak chronický stres imunitní systém poStresškozuje zásadně. Zvláště nadměrná produkce stresového hormonu kortizolu snižuje počet bílých krvinek. Na schopnost imunitního systému udržovat optimální hladinu aktivních NK-buněk (lymfocyty uzpůsobené k zabíjení mutantních si infikovaných buněk) má negativní vliv jakákoliv forma stresu. Stres může tyto buňky redukovat až na polovinu.

Adaptogeny pomáhají zvrátit úbytek NK-buněk , podporou jejich zvýšené produkce pomáhají imunitnímu systému a zvyšují celkovou odolnost těla i proti bakteriím a virům. Adaptogeny mají buď imunomodulační nebo imunostimulační účinky.

Imunomodulace znamená, že adaptogen imunitní systém reguluje a vyrovnává na optimální úroveň. Do této skupiny patří např. Bazalka posvátná, Eleuterokok ostnitý, Housenice čínská, Chebule srdčitá , Lékořice lysá, Leskokorka lesklá, Mumio, Ženšen americký a Ženšen pravý.

Imunostimulanty vybuzují aktivitu imunitního systému, ale postrádají schopnost vyrovnat neúměrně silnou imunitní odpověď. Mezi imunostimulanty patří Jiaogulan, Schizandra čínská, Parcha saflorová (Maral), Kustovnice čínská a Kozinec blanitý.

Při volbě podpory imunity je třeba brát na zřetel, že nejlepší je optimálně fungující imunitní systém. Přehnané imunitní reakce organismu jsou také nežádoucí, neboť mohou vést až k tzv. autoimunitním onemocněním. Výrazná stimulace imunitního systému by měla být nasazena krátkodobě a v oprávněných případech a rozhodně doplněna o imunomodulační prostředky.  Pro běžné posilování imunity je vhodná úprava životního stylu, pohyb, relaxace, otužování a zařazení bylin podporujících a modulujících imunitu. A imunostimulanty použít jako součást směsi na posílení synergického účinku.

OTNlNzcw